Petr Kvíčala - malba 8.3. - 9.4.2006

foto Jan Mahr Výstava : JEN PRO TVÉ OČI Autor : PETR KVÍČALA Datum : 9.3. – 9.4. 2006 Místo : DŮM UMĚNÍ ČESKÉ BUDĚJOVICE Zahájení : STŘEDA 8.3. 2006 OD 18.00 HOD. Výstavu uvede: TOMÁŠ POSPISZYL Kurátor DU: MICHAL ŠKODA Petr Kvíčala patří k nejpřednějším osobnostem současné české malby. Tohoto postavení dosáhl přestože v jeho tvorbě nenalezneme jakýkoliv náznak /u nás tak populární / literárnosti…. Počátky Kvíčalovy cesty je možné hledat v polovině osmdesátých let, kdy na sebe poprvé výrazněji upozornil obrazy vycházejícími z přírodních motivů, již v abstrahované podobě, kde vedle řádu začal uplatňovat motiv geometrického „ornamentu“ a vlnovky. Tyto dva motivy se mu staly velice důležitými v další tvorbě, která se od tohoto období počala přirozeně vyvíjet a autorovi nabízet s řešením jednotlivých otázek jeho zájmu, otázky nové. Nejednalo se vždy pouze o médium malby, ale Kvíčala hledal i další možnosti svého vyjádření. Ať už to byly pigmentové kresby na podlahu, nástěnné malby či prostorové objekty. V této souvislosti nutno připomenout též autorovo spolupráci s architekty, nejen doma, ale i ve Švýcarsku, Německu, a není možné opomenout velice vydařenou práci v interiérech rekonstruovaného divadla Reduta v Brně /2005 /. Práce z posledního období, které autor připravil pro svoji první výstavu na jihu Čech potvrzují, že se jedná o autora, jehož kvalitu může těžko někdo zpochybňovat. Kvíčala prezentovanými díly naznačuje, že zdaleka nevyřešil všechny otázky jenž mu „ornament“ nabízí a předkládá práce, které přinášejí další nové momenty v autorově tvorbě, tedy i další nové možnosti. Kvíčalovo zkoumání ornamentu s osobitou artikulací nenudí, ale nabízí malby s pečlivou propracovaností, přesvědčivé od ruky vrstvené struktury linií – až jakási meditační pole na jedné straně, stejně jako obrazy nejnovější, kde umělec naznačuje svůj záměr „opět“ jít dál. Se značným omezením osobního rukopisu /což je pro něho opravdu novum/ vytváří naprosto přesné konstrukční formy, samozřejmě s opět přítomným motivem ornamentu – zde evokující prostorovou iluzi. Kvíčala tak potvrzuje svojí schopnost pracovat s barvou i prostorem, nabízí posun ve své tvorbě, kde vedle všech dalších aktivit pro něho zůstává „obraz“ tím nejpodstatnějším a „ornament“ nejen motivem, nýbrž i spojnicí mezi současností a minulostí.