Lori Hersberger /CH/ - Beautiful Occupation 12.4. - 13.5.2007 Českobudějovická výstava je první prezentací Loriho Hersbergera nejen v Čechách, ale i ve Východní Evropě vůbec. Autor ji koncipoval speciálně pro prostory Domu umění, kde se představuje, jak výběrem prací z posledního období, tak díly úplně novými.

foto Jan Mahr Výstava :            BEAUTIFUL OCCUPATION Autor :                 LORI HERSBERGER      Datum  :              13.4. – 13.5. 2007 Zahájení :            ve čtvrtek 12.4. v 18.OO hod. Kurátor DU:       Michal Škoda Po několika účastech na mezinárodních výstavách v evropských galeriích na sebe Lori Hersberger poprvé opravdu výrazně upozornil v roce 1999 instalací z použitých orientálních koberců plujících na vodě v rámci benátského Bienále. Od té doby se zvýšil zájem o jeho tvorbu a Hersberger se důrazně zapojil mezi velice frekventované autory současné mezinárodní umělecké scény. Lori Hersberger /1964/ absolvoval Vysokou školu umění a designu ve švýcarském Basileji v atelieru vizuálního umění, zaměřeného především na video. Zabýval se též sochařstvím, ale právě od zmiňovaného benátského Bienále v roce 1999 se ve své tvorbě zaměřil především na malbu. Přímý fyzický vztah, který médium malby nabízí a svoboda vycházející z bílého plátna byly hlavními impulsy k autorovo rozhodnutí. Ve svém díle začal zkoumat protichůdné koncepce – na jedné straně užití fluorescenčních barev  a malby na zrcadla koncipuje tak, aby mohl vytvářet své vlastní  hyper-umělé vnímání a na straně druhé zrcadlové malby obsahují ve svém odrazu skutečnost ve skutečném čase. Hersbergerovo obrazy mívají rozličné rozměry, někdy dosahujících až velice širokých krajinářských velkoformátů, které přeměřují prostor, aniž by se opakovaly. Bílá barva je vždy alespoň lokálně přítomna vedle fragmentárně aplikujících barev sprejem či štětcem. Využívá konzistence materiálů, kdy kapající či rozlévaná barva působí kaligraficky, či naopak  využívá rázné štětcové gestické malby. Typickými rysy je práce s pigmenty  silných, chladných  odstínů /jako kontrast hnědá a černá/ a přechod malby z obrazu na zeď, kde vzniká jakýsi rezonanční povrch pro obraz, prodloužení malby, působící jako neohraničené záření. U některých obrazů se setkáváme pouze s užitím sprejů, které vytvářejí formy ztělesňující iluzivní stav beztíže. Dalším typickým rysem v díle Lori Hersbergera je práce s názvy /slovy/, které slouží jako body pro zabývání se vztahy mezi jazykem a prostorem. Rovněž používání neónů, jenž se v autorově podání blíží kresbě nebo stopám štětce, které vytvoří fluorescenční barvou svítivý moment. Neodmyslitelnou součástí Hersbergerova díla je práce se zrcadly. Ty nepoužívá pouze v kombinaci se zmiňovanou malbou, ale také samostatně. S využitím jejich velkých formátů,  které nedokáží kopírovat architektonický půdorys místnosti, ten se v nich opticky rozkládá  do zdánlivého nekonečna. Umělá architektura zrcadla vyvolává nestabilizující podmínky a vzniká pocit, že divák vstupuje do trojrozměrného obrazu. V dalších instalacích umělec tyto velká zrcadla kombinuje s rozřezanými či rozbitými kusy, jejichž rozložení po podlaze evokuje abstraktní malbu.  Dílo Lori Hesrsbergera důležitě ovlivňuje prostor. Pracuje s prostory danými, ale také do nich vstupuje svými sochařskými zásahy, kdy užívá rozličných především polystyrénových bloků, tvořících komplexní instalace ve spojení s dalšími médii - ať už malbou, neóny či zrcadly. Malby unikají z plátna a zmocňují se stěn. Zrcadla nabízejí svým rozmístěním soudržný obraz celku. Vše se mění v závislosti  na postavení  a perspektivě pozorovatele. Umění je pro Hersbergera  vždy prostorovým happeningem – jak ve spirituálním, tak architektonickém slova smyslu. V díle tohoto švýcarského umělce se setkáme jak s momenty humoru a hry, tak i momenty vážnosti  a odkazy    k problematice doby, ve které autor žije a pracuje. Hersberger je posedlý prací v tom nejlepším významu, jeho „Krásné zaměstnání“ /Beautiful Occupation / sebevědomě  a nadšeně ztělesňuje pozici, jaké naše mnohdy záštiplné kulturní klima nedovoluje. Jeho malířské fluoreskující instalace, téměř diletantské užití znamení odmítající meze plátna, představují znovuobjevení malířské svobody.. Po posledních výstavách například v berlínské Chouakri galerii, Galerii Ropac v Paříži, v Hamburgu, New Yorku  nebo Curychu, je tato českobudějovická první prezentací Hersbergera nejen v Čechách, ale Východní Evropě vůbec. Autor ji koncipoval speciálně pro prostory Domu umění, kde se představuje, jak výběrem prací z posledního období, tak díly úplně novými, doposud nevystavenými, kterými nabízí opět posun ve své tvorbě, kdy se základním materiálem stává hliník.  výstava vznikla ve spolupráci s ministerstvem kultury čr, statutárním městem české budějovicE.