Pub, to je rázovitá a stylová hospůdka britského, skotského či irského rázu, které většinou existovaly v zastrčených uličkách velkých měst. Byly zde po celá staletí, čekaly na nárožích na své štamgasty, aby se staly němým svědkem všech hovorů, které mezi stěnami proběhly.
Avšak v dnešní rychlé a hektické době má jenom málo lidí chodit denně nebo obden do pubů, vysedávat, popíjet a bavit se s přáteli a tak Británie přichází o jeden ze svých národních pokladů a charakteristických znaků, které proslavilo jejich pivo a také jejich styl.
Pravé puby
Ty skutečné puby, které v Británii existovaly celé stovky let, těch nebylo v Británii tolik. Pub totiž nedělalo ani pivo, ani hostinský, ani výzdoba nebo styl a design, ale právě to, kdo se v nich scházel, a k čemu to scházení sloužilo. Puby byly jakýmsi středobodem žití pro komunity, které se zde scházely desítky ba stovky let.
Dá se říct, že národní identita, tedy to pravé gentlemanské, se scházelo a vytvářelo právě zde, v britských pubech. Mnoho lidí označuje puby za srdce staré Anglie, za to pravé britské, za podstatu toho, čím se národ stal během dlouhých stovek let svého vývoje.
Ohrožený druh
Bohužel je právě tato tradice na ústupu. Tato britská minulost, která je stejně svérázná jako významná, se však z britských životů vytrácí. Například z okolí Leeds, kde byly před desítkami let mnohé tyto puby považovány za klasické, dnes již vůbec neexistují. Buď úplně zanikly, nebo je nahradily bary, kavárny a kluby, které nemají s původními puby nic společného.
Asociace pubů
V roce 1982 uvedla Britská Asociace Pubů, že se na území Velké Británie nachází na pětašedesát tisíc hospůdek, které nejspíš odpovídají pojetí slova „pub“. Avšak v roce 2015 už jich nebylo ani třicet tisíc. Hlavně puby, založené po první světové válce, jsou nejvíce ohrožené. Protože čím starší pub, tím silnější tradice. Tyto mladé puby se nemohou opírat ani o historický základ, ani o tklivou architekturu pro puby typickou.