Bob Bonies - malba 12.4. - 14.5.2006

foto Jan Mahr Výstava : BOB BONIES Datum : 13.4. – 14.5. 2006 Místo : DŮM UMĚNÍ ČESKÉ BUDĚJOVICE Zahájení : STŘEDA 12.4. 2006 OD 18.00 HOD. Výstavu uvede: CLAUDIA RAJLICH Kurátor DU: MICHAL ŠKODA Blok letošních zahraničních výstav zahajuje v českobudějovickém Domě umění Bob Bonies (1937). Ten je jedním z průkopníků nového racionálního umění, které zažilo náhlý vzestup kolem roku 1960, když skončilo bouřlivé poválečné expresionistické hnutí CoBrA. Bonies je typický holandský umělec, který žil na nejneobvyklejších místech. Zatímco většina evropských umělců toužila po Paříži, Bonies se po absolvování Vrije Academie v Haagu rozhodl pokračovat ve studiu na Högre Konst Industriëlla Skolan ve Stockholmu. Později se vydával na delší pobyty v zámoří, zejména v New Yorku, Washingtonu D.C. a Montrealu, a rovněž v Marfě Donalda Judda a Taosu Agnes Martinové. Kromě několika pokusů v oblasti samostatného umění (přístup, který teprve nedávno prudce nabyl na významu ve významnějších muzeích, například při znovuotevření Palais de Tokyo v Paříži), je Bonies celoživotním vyznavačem konstruktivistické tradice iniciované nizozemským De Stijl. Jeho malby mají striktně systematickou strukturu, do nichž se nesmí vloudit ani nejmenší rizikový prvek. Proto jsou jeho plátna hladká a čistá a nevykazují žádné známky autorova rukopisu. Veškerý iluzivní potenciál i známky materiálna – kromě plochy samotného obrazu – jsou zakázány. Díla jsou nefigurativní. Plochy obrazů jsou konstruované z hranatých ostře řezaných ploch v primárních barvách a/nebo v zelené barvě na bílém podkladu. Přesto tu neexistuje žádný vztah podkladu a postavy. Malby jsou tak anonymní a jasné, jak je v jejich optické intenzitě možné. Na vytvoření svých maleb – či spíše plochých prostorových struktur užívá Bonies jednoduché principy. Před započetím díla na jakékoli konkrétní velkorozměrové plátno si vypracuje sérii kreslených možností. Jeho výběr barev se řídí podle pravidelného vzorce. Barevné plochy jsou násobeny, střídány, odráženy v zrcadle nebo rozšířeny ve velikosti. Mezi bílým „podkladem“ a barevnou „figurou“ je obraz složen z celkově barevných ploch. Jejich akumulací lze vytvořit „tvarované plátno“, tj. tvar plátna, který není pravoúhlý, když se tvar přizpůsobí „obrazu“. Při konfrontaci s divákem se tyto jednoduché systémy progrese, variace a proporce jeví jako mimořádně složité. Pro tazatele se stávají nejednoznačnými. Vzhledem k otevřenosti podpůrné struktury a nemateriálnosti hranic plochy se malby samy vkládají do prostoru pozorovatele. Jejich monumentální charakter zajišťuje, že dochází k interakci s okolním prostředím, které dotváří dílo. Boniesovým cílem je vizuální napětí, harmonie kontrastů ne nepodobná Mondrianově harmonii. V konformitě vůči svému časovému rámci se jeho díla naprosto zbavila spirituální sféry. Jsou tak racionální, jak jen je to možné. Jsou mezními příklady současného konstruktivismu, dnešního Art Concret. Jejich autor je celosvětově považován za autoritu na „geometrické“ umění. V létech 1988 až 2001 byl ředitelem Vrije Academie v Haagu a od konce padesátých let je členem výborů různých organizací, které poskytují poradenství v otázkách integrace umění do životního prostředí, například Rijksgebouwendienst. Pro svojí první výstavu v České republice Bonies připravil výběr prací z posledního období. Obrazy a interview s autorem lze najít na www.bonies.nl