Elizabeth Grübl /A/ - mix media 25.10. - 26.11.2006

Výstava:           GRÜBL & GRÜBL Autor:             Elisabeth Grübl a Manfred Grübl Datum  :         25.10. – 26.11. 2006 Místo    :         Dům umění České Budějovice Zahájení :      úterý  24.10.2006  od 18.00 hod. Kurátor DU:    Michal Škoda  Pod názvem  Grübl & Grübl  představuje předposlední letošní výstavou českobudějovický Dům umění tvorbu rakouské umělkyně Elisabeth Grübl, která  pro tuto příležitost /jako už několikrát v minulosti/ přizvala svého bratra  Manfreda, aby pro dané prostory připravili speciální projekt. Elisabeth Grübl vystudovala vídeňskou akademii umění v atelieru sochaře Bruna Gironcoliho /1990 – 1996 / a již od počátku studií se dominantou jejího zájmu stal  „prostor„. Svojí první důležitou  výstavu absolvovala  počátkem roku 1998 ve  vídeňském Secession,  kde se presentovala prostorovým projektem, který nesl patrné stopy  posunu v její tvorbě.Již autorčiny počátky stvrzovaly  zmiňovaný  zájem o prostor, ale jednalo se povětšinou o práci s objektem, sochou, materiálem, pomocí jejich minimalistického tvarosloví řešila jednotlivé otázky spjaté  s prostorovou problematikou. Postupem času  Grübl ze své tvorby „objekt“ vytláčí /ne úplně/ a svůj zájem posouvá k prostoru  samotnému. V souvislosti s tímto vývojem lze  připomenout myšlenky zabývající se německou teorií estetiky v 19. století a to především teorii Hildebranda, jenž se zabývala vědou i psychologií, vztahující se k estetickému myšlení, vytvářejíc program, který by se v určitých bodech mohl zbavit dichotomie formy a obsahu. Nová tvorba Grübl tak nabízí instalace, environmentální projekty, intervence do prostoru /i v exterieru /. Ve svém prostorovém tematizování však stále zachovává  minimalistický přístup a jako medium využívá  také zvuku, světla, videa, laserů a  dalších. Některá díla jsou přímo v souladu s výše  zmíněnou teorií, avšak vznikají též projekty dostávající se do významů protichůdných. „Prostor – fenomén„ je autorkou zkoumán ze všech  možných hledisek. Uzavíráni, zamezování přístupu a znemožňování vnímat jej jako objekt, či diváka v něm obsaženého. Na straně druhé – prostorovým přitahováním i jeho nedosažitelností, vztahovostí, vymezováním, ovládáním, manipulací. Zabývá se též prázdnotou, nejen závislou na svém prostředí, ale též o schopnosti přijmout materiálnost. Pomocí rozličných médií je schopna dokonale zasáhnout divákovo vnímání, díky spojení akustické i vizuální roviny. Elisabeth Grübl jasně naznačuje, že fenomén, který se stal již  v počátku stěžejním pro její práci, je tématem velice obsáhlým a nabízí nespočet rozličných otázek a možností  řešení. Ač už jsou to například vztahy mezi předmětem a kontextem, myšlenkovou úrovní a hmotou, formou a obsahem, vnitřkem a vnějškem….prostor není pouhým nositelem nebo nádobou na předměty či osoby, není to prázný prostor čekající,  až se něco objeví, ale má svůj vlastní život. „Hildebrant se obracel  k rozporu mezi měřitelnou přirozenou formou, nezávislou na svém prostředí a formou, která je vnímána  jen ve specifickém kontextu, v určitých vztazích světla a perspektivy. Elisabeth nabízí z počátku  efektivní formu prostorové prázdnoty a vzduchu, avšak vyřešením jedné strany této koncepce formy následně odkazuje na druhou, na prázdný prostor, jako na autonomní  formu.“ / M.Prinzhorn/ V Domě umění Grübl plně využívá  členitosti prostoru na pět částí, v kterých nabízí prostorová řešení, jenž jsou dokladem autorčina zkoumání a nabízejí malý průřez jejího díla.   výstava vznikla ve spolupráci s ministerstvem kultury čr, statutárním městem české budějovice a rakouským kulturním fórem v praze.